Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čůrám jako chlap

3. 12. 2009
Jsem na světě přesně 197 dní. To znamená, že už jsem měl čtvrteční i poloviční narozeniny. Obojí bylo príma. Ale ty poloviční byly lepší...

Dostal jsem plné pytle dobrůtek, nový velký pelíšek, novýho dumíčka, úžasnou pískací činku, dospělácký pás do auta, reflexní obojek a vodítko a taky svítící vestičku do tmy  No o té vestičce si myslím svoje. Panička mi řekla, že je brzo tma a vestičku musím nosit proto, aby mě jiní šoféři v autech viděli. Upřímně si myslím, že skutečnost je jiná. Šoféři problém nemají. To panička je šeroslepá, takže jak se setmí, nevidí skoro ani na krok, natož aby viděla mě. Občas toho zneužívám a schovávám se jí.   Když budu mít vestičku, uvidí mě na dálku a taky se mnou líp trefí domů. Nebudu jí to kazit. Ale ve dne to na sebe nevezmu...

Taky se musím pochlubit, že jsem byl na operaci. Pan doktor mi operoval očička. Měl jsem je bolavá, ale už je to príma. Panička mi do nich kapala kapičky a dávala mastičku. Vždycky jsem pěkně držel. Škoda, že už mi je dávat nebude. Pokaždé jsem totiž dostal nějakou extra mňaminu.  Budu si muset vymyslet jinou nemoc. Třeba bolení bříška. Nebo rýmu. Tu už jsem taky měl. A to jste měli vidět tu péči! Mazlení, dečka v pelíšku, utírání čumáčku...  Panička se bála, zda budu mít po operaci pana doktora pořád rád, ale mám. Je hodný a je to kamarád. Vždycky mi dá nějakou dobrůtku. Jenom mi neřekl, že mě po operaci nebudou poslouchat nožičky. Chtěl jsem běhat po domečku a nešlo to. Chtěl jsem jít čůrat, ale nestihl jsem to. Panička se ale vůbec nezlobila. Odnesla mě na zahrádku a pak zase zpátky. Sám bych tam asi nedošel. Jenom byla nešťastná z toho, že mě neunese. Prý jsem těžký jako pytel obilí. Nevím, jak je těžký pytel obilí, ale asi hodně. Tak 30 kilo?  

Taky mám dalšího kamaráda. Jmenuje se Elvis a je to stejně bílý zlaťák jako já. Je o něco starší, ale už jsem velký skoro jako on. Chodíme spolu cvičit. Škoda, že nebydlí v Jirnech. Ale bydlí kousek od babičky a dědy, takže až za nimi pojedeme, stavíme se i za Elvisem.   Zato se vůbec nechci kamarádit s brabčákama. Panička jim dala na parapet krmítko a oni tam dělají pěkný bordel. Rozhazují slunečnicová semínka všude kolem, skáčou na parapetu, sedí na plotě a štěbetají. Hrozně mě to rozčiluje. Brzo jim to zatrhnu.

Taky zase uvidím brášku a maminku. Plánujeme velký vánoční mejdan. Maminka se i s paní chovatelkou přestěhovala do Děčína, do nového bytečku a my jí to tam pojedeme zkoulaudovat. Už se moc těším. Už jen 16 dní!

 

Náhledy fotografií ze složky Půlročák