Jdi na obsah Jdi na menu
 


Děčínské rodeo

5. 2. 2010

Začalo to stěhováním. Ne mým, ale maminčiným. Přestěhovala se z Ústí do Děčína. A udělala dobře. Má nádherný velký byt s vlastním pokojem. Pozvala nás, abychom se na to nové bydlení přijeli podívat. Tak jsme jeli...

Původně nás mělo být pět. Já, bráška, mamka, Jennynka a Beník. Nakonec jsme byli jen tři. Jenny prý barvila, tak nemohla přijet. Nevím, co barvila, ale že se kvůli tomu vybodne na své kámoše, to jsem fakt nečekal.  No, ženská. Beník měl zase smůlu. Jeho páníček nemohl přijet. Říkal jsem, že mohl poslat Beníka vlakem a my bychom ho vyzvedli, ale neprošlo to.

Takže z kamarádské párty se stala rodinná sešlost. Ale vůbec to nevadilo. Byl jsem rád. Mohl jsem spát s Roníčkem v jednom pokoji.  Jen mi vadilo, že jsem nemohl běhat ven na zahrádku jako doma. Tak jsem chodil alespoň na balkón a koukal dolů na lidi. Byla to změna. Doma čučím jen na ty protivné zajíce (pořád jsem žádného nechytil, jsou to pěkně rychlý potvory  ).

Taky jsme se vozili výtahem. To byla bžunda. Vešli se tam akorát tak tři psi a jeden člobrda, co mačkal čudlíky. Vozili jsme se jak páni v Hiltonu. Jen hudbu jsme měli vypnutou. Znám to z filmů, tam ve výtahu vždycky hraje hudba. Tak jí snad příště pustí.

Taky jsme všichni dostali spoustu dobrot – prý to zbylo od Vánoc. No nevím, u nás doma teda od Vánoc rozhodně nic nezbylo. Všechno jsme snědli. Největší dobrota byl úžasný psí dortík, který dostala mamka k narozeninám. Byl obrovský, takže jsme jí pomohli ho sníst. Ten zážitek se nedá popsat! Olizoval jsem se až za ušima. 

Kromě dobrot jsme dostali i hračky. Balónek na šňůrce a „bombítko“ (granát, do kterého se strkají dobroty). S bombítkem mě teď panička trénuje na výstavu. Prý jinak nepostojím.

Taky jsme byli na výletě. Nejdřív se mi ani nechtělo, protože mě nutili jet v autě vzadu v kufru, což je ponižující, ale pak jsem byl rád. Běhali jsme v hlubokém sněhu a přetahovali se o klacky. To se mnou panička nikdy nedělá. Roník je blázen. Nesl svůj obr klacek asi dva kilometry. To by mě kleplo.  Já raděj běhal za jinými pejsky a potkali jsme i jednu príma zlaťandu.

Večer byl ze všeho nejlepší. Panička pila vínko a byla veselá. Nakonec jsme byli veselí všichni (mrkněte na fotky). Strejda Zdeněk sestříhal moooc pěkný video a my se u něj dost nasmáli. Maminka z toho všeho usnula na kanapi a my s bráchou jsme si ustlali na zemi. 

Škoda, že víkend má jenom dva dny. Chtěl bych být s maminkou a bráškou dýl. Panička mi slíbila, že v létě spolu pojedeme na tábor. Ať už je léééétooo...

 

Náhledy fotografií ze složky Děčín