Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nácvik na výstavy

20. 1. 2011

Když přijede brácha, stojí to vždycky za to. Naposledy u nás byl před Vánocema. Jeho páníček ho u nás vyklopil ve středu večer a vyzvedl si ho druhý den večer. Vypadalo to skoro jako trénink na chození do školky

Měli jsme z toho ohromnou radost. Hlavně proto, že napadl sníh a my se mohli celý den rochnit na zahradě aniž by nám panička nadávala, že jsme jako prasata.

Roník si moc "oblíbil" našeho souseda. Je to takový mrňavý, uřvaný, střapatý jorkšír, co na nás neustále zíral přes plot a nechutně nám nadával. Já už to ignoruju, ale Roníka to dopálilo tak, že ho přes ten plot počůral!   Ten trouba z toho byl tak vedle, že ani neuhnul.

Panička nám sice nadávala, že jsme nevychovanci, ale já jí viděl, jak se smála. Takže jsme to nadávání nebrali vůbec vážně. Navíc je už od prázdnin zvyklá. S Roníkem jsme si čůrali na hlavičky neustále...  

Abychom jí ale udělali radost, hráli jsme si s ní na modelky. Připravovala nás na nadcházející výstavy. Prý, zda bychom mohli soutěžit jako pár. Nevím, proč ne? Jsme s Roníkem nádherný pár! Jen nevím, kdo by byl za holku...?...

pozn. paničky: Roník byl "modrá hlava" z válení v borůvkách, Abárek byl "žlutá hlava", jak jinak než z čůrání, že?  

 

Náhledy fotografií ze složky Roník na návštěvě