Jdi na obsah Jdi na menu
 


Několik zásadních rozdílů mezi pejskařem a nepejskařem...

25. 3. 2012

Zatímco nepejskař je vždy upravený a čistý, pejskař má v období bahna a deště obtištěné tlapky na různých částech těla, jeho oděv vždy zdobí chlupy a rukávy i kapsy jsou občas dekorovány zaschlými slinami.

Nepejskař má vždy čistou, naleštěnou obuv a na chodníku štítivě přeskakuje psí exkrementy. Naopak pejskař exkrement na chodníku znalecky ohodnotí. Ihned je mu jasné, jak byl neznámý pes krmen a jestli nemá zdravotní potíže. V případě nehody nenadává, nýbrž botu na příhodném místě opucuje a jde dál s úsměvem na tváři. Pejskař totiž ví, že šlápnout do psího exkrementu přináší štěstí…
Také kapsy oděvu nepejskaře jsou čisté a vesměs prázdné. Naopak pejskař vytahující kapesník vysype z kapsy též zbytky psích pamlsků, pytlík na případný exkrement a často z kapsy vypadne i aportek nebo zapomenutá tabletka na odčervení. Kapesník většinou používá pejskař i pes.
Zatímco nepejskař se zajímá o módní trendy a chodí rád dobře oblečen, pejskař rozděluje své oblečení na psí a mezi slušné lidi. Většinou nosí první variantu, nevyplatí se převlékat. Je obvyklé, že i do Tesca na nákup vyráží pejskař v psím oblečení, jelikož i tam nakupují pejskaři a je třeba se pozdravit s jejich psy čekajícími venku.
Módní trendy nepejskaře neberou. Na cvičáku to nikdo neocení a při procházce v lese také ne. V době odchovů štěňat chybí pejskaři v botách tkaničky nebo má jen jejich žalostné zbytky. Oblečení a obuv tedy nakupuje funkční, pohodlné a takové, ze kterého jdou dobře sundat chlupy. (Dnešní trend, kdy se na výstavě pejskaři snaží být slušně oblečeni a sladění se svým miláčkem vede bohužel pouze k tomu, že se pak známí a kamarádi mezi sebou nepoznají. Psům je to jedno.)
Auto nepejskaře je rovněž čisté a vhodné pro další spolujezdce. Pejskařovo auto bývá poťapané, skla oken nesou otisky nosu jeho miláčka, chlupy nechybí nikde. V přihrádkách najdete kromě CD a nabíječky na telefon také další pamlsky, aportíků bývá víc. Nechybí náhradní vodítko, reflexní vesta pro psa, misky, láhev s vodou a krmivo pro případ nouze. Výbavou je auto dost podobné psímu kotci. Toto auto nebývá vhodné pro spolujezdce. Jelikož pejskař nikdy dopředu neví, se kterým spolujezdcem se jeho pes snese, většinou cizí pasažéry do auta nebere.
Zahrada nepejskaře se pozná na první pohled. Všude dokonalý trávník, květiny jsou tam, kde je nepejskař vysadil. Jeho stromy jsou košaté, jeho jezírko zdobí lekníny.
Pejskař většinou nemá jezírko, protože by tam pes ležel spokojeně celé dny a bylo by obtížné jej z jezírka dostat ven. Květiny jsou jinde, než bylo jejich původní umístění, pokud zde vůbec nějaké jsou. Zahrada je plná schovek, kam si pes odkládá jídlo či hračky na horší časy. Tak mu velí pradávné geny a rozumný pejskař schovky toleruje. Pejskařova zahrada disponuje i kvalitně vyhrabanými lůžky, ve kterých pes rád odpočívá. Finálně, zahrada pejskaře bývá plná praktických děr, vyhrabaných pracovitým psem, ve kterých si případný zloděj zlomí nohu.
Pejskař prezentuje svého miláčka na webu, blogu nebo facebooku. Pes, který není prezentován, není cool. Pejskař vždy nosí v mobilu fotku svého miláčka. Nepejskař oproti tomu málokdy zakládá web pro prezentaci manželky, dětí..., možnou výjimku tvoří jeho auto.
Pejskař vydělává, aby mohl dopřát svému psovi. Rodina bývá lehce odsunuta. Na dovolenou skoro vůbec nejezdí, nerad opouští svého psa. I při krátkém odloučení má špatné svědomí, že pes sám trpí. Nepejskař si dovolenou užívá i několik týdnů.
Co se týče čistoty příbytku, zde platí, že domácnost pejskaře je naopak lépe udržovaná, protože mop a vysavač jsou stále v pohotovosti.
Pejskařovi sousedé vědí, že volání „miláčku“ patří psovi. Nepejskař se většinou takto neprojevuje.
Několik doporučení na závěr (hlavně pro nepejskaře):
Návštěvy nepejskaře u pejskaře by měly být krátké. Pejskař je bohužel vnímá jako málo přínosné a zdržují ho od jeho miláčka.
Nepejskař by chlup v kávě měl diskrétně vyndat a víc nekomentovat. Pejskaři chlupy nevnímají. Předloženou krmi by měl nepejskař konzumovat s chutí, obzvlášť když si vyslechl, že zrovna tohle psovi nechutná. Nemusí se bát, tohoto jídla se pes opravdu netknul.
(Oproti tomu návštěva pejskaře u pejskaře je přínosná a dá se hodiny a hodiny probírat, čí miláček je dokonalejší. Také se příjemně zdrbnou ostatní pejskaři. Chlup v kávě nevadí nikomu. Velmi vhodné je, když pejskař přivede i spřáteleného psa, aby si jeho pes mohl také popovídat.)
Nepejskař by nikdy neměl pejskaře stavět před rozhodnutí buď on, nebo pejskařův pes. Nikdy nevyhraje.
Nepejskař by nikdy neměl dráždit pejskaře nevhodnými větami na účet jeho miláčka. Pak se pejskař stává osobou vztahovačnou, protivnou, až agresivní. Mnohdy právem.
Tolik drobné rady jak vyjít s pejskaři.
Je neděle. Měla jsme v úmyslu se slušně obléknout a vyrazit na procházku po vsi. Bez psa. Ale zas to nějak nedopadlo. Mám na sobě tepláky a triko a vyrážím běhat do lesa. Se psem samozřejmě.
(Tento článek vznikl na základě povídání jedné pejskařky, jejíž postřehy naprosto vystihují realitu života se psem.)